Reprodukce ovcí - základní péče a potřeby
I. Říje a březost ovcí
Většina plemen ovcí má říji na podzim, u některých plemen (např. romanovského ovce) probíhá říje dvakrát ročně. Běžně se u nás v chovu ovcí využívá přirozená plemenitba - zapuštění ovcí ve stádu beranem. V malých chovech můžeme také použít inseminaci nebo ovce k beranovi vozíme.
Ovce je gravidní 150 dní s fyziologickým rozmezím pěti dnů. Po cca 80 dnech už plod nahmatáme. Plemenná příslušnost významně ovlivňuje počet narozených jehňat. Pokud máme čistokrevné ovce, řídíme se vlastnostmi plemene. U kříženců mohou nastat nečekané komplikace. Např. romanovská ovce mívá dvojčata i trojčata a tuto vlastnost může při křížení přenést na své potomstvo.
II. Porod neboli bahnění ovcí
Blížící se porod na ovcích poznáme snadno. Všimneme si svěšení břicha, a tím se zdánlivě či skutečně rýsuje pánevní kost nebo kořen ocasu. Dále se zvětší vemínko a markantní je vystouplá, oteklá a zarudlá vulva. Ovce jsou neklidné, vstávají a uléhají, bečí a často močí.
Samotný porod nebývá ve velké většině obtížný, probíhá v noci. Z pohledu malých chovatelů je tu paradox: Jsou-li ovce ve stádě a venku, porod je spontánní a ztráty jehňat téměř nejsou. U několika kusů, nebo dokonce jediné ovce zvyklé na noční či jiné ustájení, s trochou péče nebo asistencí u porodu raději počítáme. Když je vše v pořádku, ráno najdeme u ovce spokojené jehně.
Kdo chce při porodu ovce asistovat, uvidí napřed plodový vak s porodní vodou, po jejím odtečení se ukáží paznehty jehněte. To je otevírací stádium a trvá několik hodin. Vypuzovací stádium, neboli vlastní porod, je poměrně rychlé. Zvyšují se stahy a jehně opustí porodní cesty. Do porodu zasahujeme jen v nouzi. Příčinou komplikací bývá buď kozelec, nefyziologická poloha plodu nebo do sebe zapletená dvojčata či trojčata. Jednoduše řečeno: Voda je pryč, ovce má silné kontrakce, ale porod nepokračuje. A to se bez pomoci veterináře nebo skutečně zkušeného a šikovného chovatele neobejde.
Po porodu si matka jehně olíže a je brzo suché; často sežere zbytky plodových obalů. Poslední stahy vytlačí lůžko, většinou za šest hodin po porodu. Ovce se zčišťují do pěti dnů, během této doby odcházejí „očistky“ neboli lochie. Porodní období končí involucí dělohy a celkovou regenerací. Při poruchách zčištění nebo výhřezu dělohy vždy voláme veterinárního lékaře. Naši poporodní péči zaměříme na desinfekci pupečního pahýlu a zkontrolujeme, zdy nezůstaly zbytky hlenů nebo vlny v ústní dutině. Zdravé jehně po narození vstává za 15 až 20 minut a má samo hledat vemínko matky. Ta mu aktivně pomáhá, můžeme se připojit i my.
III. Výživa narozených jehňat
Jako u všech savců, velmi podstatné je první napojení jehněte mlezivem. Mlezivo je něco zcela jiného než mléko. Obsahuje nejen velké množství vitamínů a bílkovin, ale hlavně ochranné látky - imunoglobuliny, které jsou pro jehně nepostradatelné. Jsou to bílkoviny s velkou molekulou, kterými matka jehněti předává ochranu proti možným nákazám bakteriemi, viry a dokonce i některými cizopasníky, se kterými se ve svém životě a daném prostředí setkala. Pokud bychom významně změnili ustájení nebo ovci s jehnětem krátce po porodu převedli jinam, ochranný efekt vůči novým infekčním či škodlivým agens nebude účinný.
Mlezivo je mlezivem jen velmi krátce porodu, s hodinami po porodu obsah všech účinných látek rychle klesá. Také jehně je na jejich příjem připraveno. Jeho tenké střevo „propustí“ velké bílkovinné molekuly do krevního oběhu. S postupem času se tato schopnost ztrácí a dojde k obvyklému rozkladu bílkovin na aminokyseliny, čímž se imunitní výbava zcela znehodnotí.
PŘÍJEM MLEZIVA ihned po porodu je NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PODMÍNKOU pro zdravý vývoj jehněte. Pokud se jehně narodí slabší a má nedostatečný sací reflex, je nutné oddojit od matky mlezivo, které jehněti podáváme krmnou lahví s cucákem. Jako první pomoc, když jehně nesaje, můžeme k napojení použít velmi šetrně drencher pro jehňata. Hadičku nádobky drencheru velmi opatrně zavedeme do žaludku a jehněti do něj mlezivo v malých dávkách nalijeme. Obvyklé doporučení: Jehně by se mělo napít mleziva do dvou hodin po porodu a vypít 50 až 100 ml na 1 kg své hmotnosti. Podle plemene a výživy matky váží jehně 3 – 5 kg; jedináčci jsou zvýhodnění.
Při komplikacích a zánětech vemene můžeme použít osvědčenou náhražku mleziva KUBILAM. Je to sušené mlezivo s přídavkem imunoglobulinů. Obsah sáčku rozpustíme dle návodu v teplé vodě a v láhvi s dudlíkem podáváme jehněti. Při napájení z dudlíku musíme mít hodně času: mléko se má ústní dutině co nejvíce proslinit, a proto má být dírka v dudlíku rozumně co nejmenší. Proslinění mléka podporuje jeho trávení, než začnou naplno fungovat žaludeční a střevní trávicí šťávy (enzymy). Pokud jehně dostane od matky jen málo mleziva, což se bude vždy týkat trojčat a většinou dvojčat u mladých matek, podáváme nápoj z jednoho sáčku (ovšem dávkou ze dvou nic nezkazíme). Předvídavý chovatel si už před blížícím se porodem opatří jedno balení KUBILAMu . Také je rozumné mít k dispozici láhev s dudlíkem. Pokud v napájení pokračujeme i později, jehně nás považuje za mámu. Je to vztah, který dostane i tvrdší povahy…
